Dny běží rychle. V hlavě tolik podnětů.
Tělo volá po zpomalení, ale hlava ještě řeší, plánuje, srovnává.

Možná vnímáš, že jsi přetížená. Že je toho moc.
Někdy ani nevíš proč – jen prostě cítíš, že tvůj systém jede na setrvačnost.

Nervový systém, který nemá možnost se doopravdy vydechnout, zůstává v pohotovosti.
I když spíme, i když se snažíme odpočívat – uvnitř to často běží dál.

Ale existuje cesta zpět.
Cesta, která není o výkonu. Ale o laskavém doteku pozornosti.

Večer bude postavený na jednoduchém, ale hlubokém rytmu:
vnímání – zpomalení – spočinutí – propojení.

Povedu tě skrze všímavé naladění, dechy, práci s tělem a smysly.
Budeme se obracet do nitra, kde je prostor klidu, který nespěchá ani když my jedeme bomby 🙂

Nervový systém potřebuje cítit bezpečí, aby se mohl uvolnit.
Podle polyvagální teorie právě meditační kruh vytváří tento typ bezpečného vztahového pole.

Když jsme samy (se) sebou, laskavé k tomu, co prožíváme, bez hodnocení a tlaku na sebe– naše těla si to pamatují.
Změní se dech. Změní se napětí. Změní se vnitřní stav.

A z toho můžeme začít přepisovat standart, ze kterého tvoříme své dny.

Možná cítíš volání přijít. Možná ještě nevíš proč, ale něco v tobě se pohne, když čteš tyto řádky.

To je tvůj vnitřní hlas, který ti říká:
máš dovoleno se zastavit
máš dovoleno být
máš dovoleno zpomalit, nadechnout se, nechat se držet

V kruhu, kde se nemusí nic dokazovat. Jen být.
Těším se na setkání.

Polyvagální teorie nám připomíná, že naše tělo se léčí skrze skrze pobyt ve vnitřním bezpečí.

Nech se pozvat do prostoru kde se můžeš znovu spojit – se sebou, s dechem, s tichým prostorem uvnitř.

Zpomalení není luxus. Je to tvá výživa.