ANTIDEPKA díl 1. Element kovu v nás

S Janou Minaříkovou Janami

Úvodem pár slov o čem Antidepka je. Antidepka má být podpora klidu, harmonie, možná i praktických věcí. Jak si na klid sáhnout, ať už se venku děje cokoliv. I pokud jsme součástí tornáda, můžeme být to klidné oko, které je uvnitř a celé to pozoruje.

Luci: Jsem moc šťastná, že Antidepku otevírám s někým, kdo je mému srdci moc blízký, a to nejen tematicky, ale i lidsky. A to právě Janička Minaříková je. Jani, vítej!

Janička: Děkuji za krásné přivítání.

Luci: Jsem moc ráda, že jsi přijala pozvání. Když spolu natáčíme rozhovory, tak vždy počítám. A nyní myslím, že už to bude víc jak 8 let, co jsme se seznámily. Pro mě jsi Jani člověk, který to, co dělá i žije, a své mistrovství dál a dál rozšiřuješ. Janička se zabývá zen shiatsu, které dnes přineseme v tématu pěti elementů v našich meridiánech. Dotkneme se i jídla či mentálního nastavení souvisejícího s elementem kovu, aktuálního právě teď na podzim.

Pět elementů hovoří o všech aspektech našeho života. Já sama jsem k Janičce přes toto téma přišla, protože mi je pět elementů a Tradiční čínská medicína velice blízká.

Jani, jsem moc ráda, že tu jsi a že si o elementu kovu a o drahách plic a tlustého střeva dnes budeme povídat. 

Janička: Moc děkuji za krásný úvod. Na začátek bych k pěti elementům chtěla říct důležitou věc, a to, že spousta lidí neví, co si pod pojmem pět elementů či pět prvků představit. Název dřevo či kov může být pro někoho zcela zcestný. Já vždy říkám, že je to popis určitého druhu energie. Různě se rozlišuje, má různé projevy a jiný vliv na tělo. A toto potřebujeme nějak pojmout, dát tomu rámec a prezentovat to. Proto vezmeme název, který odpovídá popisu energie, která se právě děje a je tím názvem zaškatulkována, a tím pojmenujete ten prvek. Prvky jsou názvem pro soubor energetických činitelů. Soubor toho, co se děje v přírodě a toho, co se děje v nás. Každý prvek má k sobě přiřazeny určité projevy a energetické dráhy. Pokud už jste se s energetickými drahami setkali – jsou to ty barevné čáry na akupunkturních mapách. Každá dráha má přiřazení k elementu. Kov je s podzimem velice spjatý. Nemusíte to ani nazývat kov. Nemusíte přímo vybírat prvek. Můžete to nazvat energií přírody, energií podzimu. Nemusí v tom být nic záhadného či neuchopitelného.

Když se kolem sebe podíváme, co se v přírodě děje, to stejné se děje i v nás. Přírodní energii můžeme využít k tomu, abychom pomohli vnitřnímu nastavení a lépe pracovali s energií. To, co se kolem nás děje, nás vždy ovlivňuje. Od přírody nejsme oddělení. Jsme její součástí.

Luci: Já jsem kovová v tom, že jsem se na podzim narodila a sama vím, jak to mám s řádem. Umím s ním být i ve velké revoltě. Bořím striktně nastavený řád, který není funkční. S postupem času vnímám, jak jsem vždy ctila a respektovala řád vnitřní, který odráží řád vnější. Vnitřní, který souzní s vnějším – jako jsou roční období atd. Ale vystavěný vnější řád ne na vnitřní moudrosti, ale „protože se to takhle dělá“, to je něco na mě. Takhle se to dělá – a proč? Bořím mýty a řády, které jsou jen přežitkem. Element kovu se mnou pracuje velmi silně.

Jani: Kov je o vnitřním řádu. Ne o tom, co je nastaveno uměle, nefunkčně. Kov nás vede k vnitřní moudrosti. Vnitřní moudrost je o tom, že víme, co je podstatné. To vizuální, co je na povrchu, ne vždy souzní s našim vnitřním světem. Energie kovu je právě o tom, abychom se nefunkčního zbavili. Rozbořili či pustili to pryč a mohli jít ven s opravdovým, vnitřním odrazem.

Luci: Autentickým, opravdovým.

Jani: Ano, autentickým. Tak jak se to děje v přírodě, děje se i v nás. Kolem sebe vidíme, že stromy pouští – zbavují se listů. Vše se ubírá dovnitř. To je přesně ta energie podzimu. A je to i energie, se kterou bychom my teď měli jít. Konat v této energii. Měli bychom pouštět a zbavovat se věcí, které nám už neslouží. Vytřídit prostředí okolo nás. Udělat si čisto. Kov je čistý. Mám ráda pohádkové připodobnění prvků a k prvku kovu patří moudrý, starý Gandalf. Kov souvisí se stářím, s hodnotami, kdy víme, co je podstatné. Gandalf to krásně znázorňuje. Zároveň je i neúprosný. Když žáci udělají, co nemají, dostanou přes prsty. Týká se následování vnitřního řádu. Gandalf ví, kam cesta vede. Když víte, kam vaše vnitřní cesta vede, potřebujete se zbavit toho okolo, co vás od cesty odvádí. Zahození zaobírání se malichernostmi, věcmi, které nám nepřísluší. Vycentrování se dovnitř a zvědomění si vnitřního opravdového. Kam chceme jít – co je naším úkolem. Hodně mi tam naskakuje samuraj – sekne katanou a jde za vnitřním vedením. Má svůj hluboký cíl a osekává vše zbytečné okolo, co jej zdržuje. Kov je o hluboké moudrosti – zosobnění pokladu v nás.

Luci: Já si uvědomuji těch 8 let vývoje. A stejně tak to máš i Ty se mnou. Vidíš mi až do žaludku, a to nejen tam!:D Jsi má samurajská sestra. Jsi mi blízká a když k Tobě chodím na ošetření, příliš se se mnou nemažeš. Mám pocit, že element kovu máš ve velké rovnováze. Pamatuju si, že jsi mi říkala, že jako láska musím umět i useknout hlavu. Jak prakticky poznáme, že kov nemáme v rovnováze? Jak se to teď projevuje? 

Jani: Poznáte to tak, že máte nashromážděno kolem sebe spoustu věcí. Kov je o pouštění. Patří k němu i tlusté střevo, což je znázorněním zbavování se věcí, které už nám neslouží. Toxických věcí, ale i toxických vztahů. Když v něčem zůstáváme ze setrvačnosti a nejsme schopni to pustit. Krásně to lze vidět při pohledu do šatní skříně. Můžete vidět, jak je na tom váš prvek kovu, vaše energie. Pokud tam máte milion věcí, do kterých chcete zhubnout či přibrat, věcí, které se rozhodně budou ještě někdy hodit, věcí, na které jste třeba 5 let nesáhli.

Luci: Co kdyby se to vrátilo do módy, že jo…

Jani: Přesně. Když už poznáte, že se toho hodně hromadí. I kolem vás ve smyslu nepořádku. Pokud to nemáte srovnané prioritně: toto je důležité – mám to vepředu, toto je méně podstatné – je to uprostřed. Je to i o uspořádání a jasnosti. Nejen že toho kov nemá moc, ale má i přesně dané, co je podstatné a co ne. Uspořádanost věcí vypovídá o tom, jak to s energií kovu máte. Dále klasickým příznakem může být, když v igelitových pytlích máte vytřízené věci, ale nejste schopni je vyhodit. Dali jste si tu práci vytřídit věci, ale stále někde leží – „Však na to dojde, já to vyhodím, až pojedu ke kontejnerům.“ A takto to neustále odkládáte. Vypovídá to o tom, že useknout hned vám moc dobře nejde. Neustále odkládáte a dalo by se říct, že na tom můžete až lpět. Vytřízení je výborný první krok, který je velice důležitý. Ke kovu však patří vzít a vyhodit. Odstranit ze života.

Luci: Nenechat to hnít ve střevech.

Jani: Přesně tak. Stejně je to i s potravou ve střevech. Když v nás věci dlouho leží, nevyprazdňujeme se pravidelně, trpíme zácpou. To vše může být ukazatelem.

Luci: Jani, ještě, než se pustíme k emoční stránce, mohly bychom se podívat i na ten druhý extrém? Z toho, co jsi teď řekla: vojenský, diktátorský značí kov. Jak poznáme tu nerovnováhu, když kovu je příliš?

Jani: Vždy usilujeme o zlatou střední cestu. Když pohnete věcí velmi upjatému puntičkáři, pokud necháte cokoliv ležet na lince a není vše uspořádané, vyvádí jej to z míry. Člověk, který potřebuje mít absolutně striktně vše srovnané a není schopný se z tohoto obrazu vymanit, neumí povolit. Toto je druhým extrémem škodlivým jak v emoční, tak energetické úrovni. Vždy nám jde o zlatou střední cestu, nicméně kov zastupuje řád víc než jiné prvky. Zosobňuje jej nejvíc. Neznamená to, že se z vás má stát diktátor, co není schopný položit věc jinam.

Luci: Ještě, než se posuneme k emocím, napadá mě dodat, proč mluvíme o tom, jak poznat, kdy element kovu máme v nerovnováze. V momentě, kdy se podívám na skříň, vytřídím ji a odnesu nepotřebné, můžu zjistit, jak se mi ohromně uleví. Je legrační o tom mluvit v souvislosti s vyprazdňováním a se zácpou, kterou můžu vyřešit i tak, že doma uklidím. Vyházím věci, které tam hnijí, neslouží mi. A tím se uleví i mému vnitřnímu prostoru.

Jani: Jak s energií zacházíme všude okolo sebe: v domácnosti, v práci, odpovídá tomu, jaká je energie v daném stavu v těle. Můžeme na to jít i takto od lesa. Můžeme začít energii používat tím, že věci vytřídíme, vyhodíme, zbavíme se jich. Už tím se nám uleví. Udělá se prostor pro věci nové – ve smyslu čistého prostoru, kdy si můžeme uvědomit, co je pro nás podstatné. Zároveň nás to vede k plicím, protože se potom můžeme krásně nadechnout. Když kolem sebe máte krásný čistý prostor, dech je úplně jiný, než když máte zaskládané krabice, posilovací stroj zaházený oblečením, neuspořádané poličky. Najednou vejdete do místnosti, ve které je čisto a řád, a máte úplně jiný pocit. Díky tomu se můžete zacentrovat sami do sebe a prostor vás neodvádí. Stejně tak je to i s okolními myšlenkami, okolním rušením. Ať už elektronika či informace, které nasáváme skrz televizi atd. I v tomto je potřeba udělat si pořádek a stanovit priority. Nesledovat vše, vybrat si, co je pro mě důležité. Dělat si pořádek ve všem. I třeba v emailech. Máte tam milion spamů? Je to ten stejný princip. Energie se projevuje všude okolo nás. Nemusíte se pouze koukat do svého šatníku, ale kdekoliv kolem sebe, abyste viděli, jak jste na tom s touto energií, která je o čistotě a jasnosti, o důležitých věcech.

…

Pokud Vás zajímá celý rozhovor s Janičkou Minaříkovou koukněte se na seriál ANTIDEPKA kde je jak video, tak možnost audio poslechu, nebo do skupiny Energie v životě, kde jsou všechny rozhovory vysílány živě