Poslední dobou kudy chodím, tudy ochutnávám. Pupeny. Uznávám, že se to může zdát jako celkem neobvyklá činnost, ale po posledním absolvovaném semináři gemmoterapie si tak nějak nemůžu pomoct. Takže na procházkách krajinou jemně okusuju konce větviček. Od každé tak jeden dva pupeny, pro srovnání. V ústech se mi vybarvují velmi zajímavé chutě a rostliny mi o sobě zase prozrazují mnohem více, než jsem doposud věděla či tušila.

Když se naladím na celou probuzenou rostlinu uprostřed sezony, je sice chuťově bohatá jako duha, ale každá její část voní i chutná jinak. Kůra, listy, květy, plody, konce mladých větviček. U pupenů to vnímám zcela jinak. Jakoby ta zcela prapůvodní a pravdivá esence rostliny byla ukrytá právě v pupenu. A když ochutnáme ten, můžeme rostlinu zkusit navnímat mnohem celistvěji. Jako takový archetyp duše rostliny, její podstatu a celistvost. Je tam celá a mnohé nám to napoví.

Jakoby ta zcela prapůvodní a pravdivá esence rostliny byla ukrytá právě v pupenu.

Třeba taková lípa. Je slaďoučká. To bychom mohly i očekávat. Podobná sladkost nás ale může překvapit například u olše, a tam už bych to kupříkladu neočekávala vůbec. Naproti tomu šeřík, a to i na více pokusů a z více míst, je hořký až běda. Javor chutná perfektně zeleně. V pravém smyslu toho slova. Bezové pupeny jsou zase perfektní směsicí více chutí, asi jako když si dám salát a zapiju ho bezinkovou limonádou. Co mě velmi překvapilo, byly mladé výhonky arónie, černé jeřabiny. Jejich pupeny měly úžasný dozvuk hořkých mandlí. A pak mladé jehličnany. Lehce peprná pryskyřičná vůně s dozvuky citrónových tónů. 

Projdi se krajinou a zkus ji ochutnat.

Tak, jako to dělají srnky.

Mohla bych pokračovat, ale chci Tě tímto spíše nalákat na to, abys to také zkusila. Projít se krajinou a ochutnat ji. Tak, jako to dělají srnky. Také si vybírají mladé výhonky a dobře ví, proč to dělají. A také nikdy nespasou celou rostlinu, ale z každé jemně ochutnají. Můžeme to zkusit také tak. Pupeny v sobě mimo spousty úžasných chutí mají také celou řadu prospěšných látek, které nám teď, po dlouhé zimě, přijdou jistě vhod. Ještě je na to správná doba, ale brzy už čas pupenů pomine a celý svět se opět zazelená.

Klára Stachová
Má vášeň jsou rostliny ve všech svých podobách a skupenstvích. Rostliny divoké i kulturní. Pralesní velikáni stejně tak jako jejich téměř neviditelné formy. Cítím, že je všechny ke svému životu potřebuji ve formě dennodenního kontaktu, a to jak se živými rostlinami, tak třeba jen s jejich esencemi a energií. Tato linka se táhne celým mým životem a postupně mě vede na místa, k literatuře, do škol i k lidem, kteří podobnou energii vyzařují.
Komentáře