Všichni máme sny. Všichni si malujeme náš život v barvách. Všichni hledáme cesty, jak žít svůj život podle svého, tak abychom měli ze sebe dobrý pocit.
Co ale s tím, když se nám tohle přes všechny naše snahy pořád neděje? Když se nám v životě neustále opakují stejné scénáře ? Ať děláme cokoli a jakkoli? Proč se někomu daří naskočit a frčet si a někdo jen stojí opodál a s lítostí nebo vztekem sleduje ty šťastnější a úspěšnější?
Kde brát energii na další a další pokusy? Jak se zorientovat v té přemíře zaručených návodů a vybrat si ten svůj, který konečně bude fungovat? Kde najít řešení?
Nikdo nikomu nemůže napsat jednoduchý recept na štěstí. Takto to nefunguje. Tím, že budeme hledat řešení pořád někde venku, vně nás, u druhých, budeme se tím víc oddalovat od sebe a svých snů.
Když začneme hledat u sebe, budeme se těmi druhými pouze inspirovat a obohacovat. Nepůjdeme však po jejich cestách, ale konečně půjdeme po té své cestě. A ta jediná nás může dovést k dobrým pocitům ze sebe i ze svého života.
A stejně jako při řízení auta, začínáme nastartováním, odbržděním a zařazením nejdříve jedničky než to rozfrčíme na pětku, tak je třeba se rozjíždět ve všech oblastech našeho života postupně. Všechno nejde vyřešit na poprvé a hned. Některé stupně nelze přeskočit.
A to je většinou ten problém. Chceme všechno rychle.
Chceme být přijati a viděni, ale často sami nevíme, kdo vlastně jsme. Schází nám VĚDOMÍ SEBE SAMA. Hrajeme nejrůznější role a plníme očekávání druhých, ale o sobě nedokážeme ani říct, co nás baví a těší.
Chceme být dobře ohodnoceni, oceněni, ale sami svoji hodnotu nevidíme. Naše SEBEHODNOTA pokulhává. Když nás druzí nepochválí, nepoplácají po zádech, jak jsme dobří, máme pocit, že nestojíme za nic.
Chceme mít jistoty a přitom nemáme SEBEJISTOTU. Hledáme ochranu pod křídly druhých. Bojíme se rozhodovat, abychom neudělali chybu a nemuseli nést následky. Bojíme se říct NE a postavit se za sebe.
Chceme mít úžasný partnerský vztah, ale nemáme rádi sebe sami. Myslíme si, že až s tím pravým partnerem to bude jinak, že pocítíme v sobě klid a lásku, že partnerova láska naplní naši vnitřní prázdnotu. Výsledkem je, že jsme buď sami nebo ve vztahu plném závislosti. To, co nám totož schází prioritně je SEBELÁSKA.
Chceme být úspěšní ve svém oboru, ale bez respektu a aktivního žití svého poslání zpočátku na malém hřišti nikdy nemůžeme hrát tu nejvyšší ligu.
Když pochopíme, kde se právě teď nacházíme a kde je to naše nejbolavější a nejcitlivější místo a svoji energii a pozornost dáme právě na kultivaci této naší části a nebudeme chtít přeskakovat dopředu, začnou se dít v našem životě věci.
Pokud nevíme, kdo jsme, nemůžeme si uvědomit ani svoje hodnoty. Když neznáme svoje hodnoty, těžko se za sebe dokážeme postavit. Když se nepřijmeme takový jací jsme a nepostavíme se za sebe, těžko k sobě budeme pociťovat lásku. A když nedokážeme milovat sebe, nejsme schopní skutečně milovat druhé a být milováni jimi.
Toto téma otevřeme i v ONLINE KONGRESU ENERGIE V ŽIVOTĚ, kde zazní praktické tipy, které budete moci ihned vyzkoušet v praxi, určitě se k nám přidejte 🙂
Jestli se chcete dozvědět, kde se momentálně nacházíte a na co je potřeba se zaměřit právě u vás prioritně, máme tu pro vás TEST EMOČNÍCH ÚROVNÍ
Těším se na vás
Kateřina Otáhalová