My – ženy v dnešním světě – se nacházíme ve velmi těžké situaci. Jsme totiž již od dětství odpoutávány od svého těla, od své ženskosti. Začíná to již v období školní docházky, kdy se nás nikdo neptá na to, co cítíme (intuitivně i emočně), vzděláváme se, chodíme na univerzity, pak jsme hozeny do světa práce, kde vládne výhradně mužský jangový princip – racionalita, neemotivnost, orientace na výkon, argumentace. Naše pocity a intuice stojí stranou, mnohdy se nám snaží něco říci, vystrkují růžky, ale my je vždycky umlčíme, protože na to, co cítíme nebo co prožíváme nejsme tázány.
Jenže jak všechny víme, toto není náš svět. Toto je svět, na který jsme se adaptovaly, abychom přežily, ve kterém nejsme tím, čím doopravdy jsme. Bez emocí nemáme vnitřní vedení, vše zpracovává jen rozum, který je ženě bez podpory emocí někdy spíš na obtíž. Ovšem dokážete si představit, že byste si na poradě vzaly slovo a prohlásily třeba: „Pane řediteli, já teď ale cítím, že bychom tento projekt měli orientovat tím a tím směrem…“. To by asi neprošlo. Musíme vše podložit argumenty, rozumem a důkazy. Navíc muži rádi předávají své jangové úkoly na nás. A my, jakožto hodné ženy, tyto úkoly i když se skřípáním zubů plníme. Pro ženu je přirozené být pohodlná a lenivá, spokojená, rády si lebedíme ve vaně, rády se válíme v posteli, rády si děláme potěšení pro tělo i duši. Muži naopak jsou orientovaná na výkon, podporuje je dřina, posilování, disciplína. A v momentě, kdy začněme přejímat jangové mužské principy, ztuhneme, zamrzneme a cítíme se udřené a nespokojené. Je důležité nesnažit se za každou cenu být výkonná a jangová, nenechat se strhnout a zaúkolovat mužskými principy. Vždycky, když k tomu však dojde a máme pocit, že bychom něco měly udělat, protože se to čeká, musíme apod., uvědomme si jedno – ženy by měly rozvíjet ve svém životě v prvé řadě POTĚŠENÍ.
Všechny zdravotní problémy, které máme nebo které nás obtěžují, jsou spojeny vždy s tím, že daná oblast našeho těla volá o pozornost (např. problémy s intimními partiemi = opuštění ženství, volá o pozornost, vrátit se k ženskosti, prsa = emoce atd.).
Pokud se nám podaří napojit se znovu samy na sebe, získáme pocit neuvěřitelné sebejistoty v tom, co děláme. Hlavní je věřit své intuici a svému vnitřnímu Já i když nemáme argumenty a důkazy.
V tomto nám může velmi pomoci jóga. Můžeme zkusit meditovat, napojit se na naše vnitřní Já a jít i za něj, můžeme praktikovat cvičení jógy a skrz něj se napojovat na naši intuici, čistit čakry, zpívat mantry, které nám v tom pomáhají. Zejména ale pro mě důležitá je aktivace a práce s pránou, protože to je ten náš hnací motor, to je ta síla, kterou potřebujeme k tomu, abychom byly ženy, ZDRAVÉ ženy, matky, milenky, čarodějky i bohyně. To je ta síla, která nás léčí a vyživuje.
Je jedno, jestli se vydáte cestou tradiční hathajógy nebo vyzkoušíte jiný přístup či Hormonální jógovou terapii dle Dinah Rodrigues, která se zaměřuje již více na terapeutické účinky a léčbu konkrétních problémů. O tom všem a také o józe během menstruace a vhodných pozicích si budeme povídat v našem videu, které již brzy uvidíte v rámci Kongresu Energie v životě 2020!
Linda Lacinová – hormonalnijogaostrava.cz